Strohá definice říká, že ATS (zkratka z anglického “Applicant Tracking System”) je elektronický informační systém pro podporu procesu náboru. Je to systém, který firmě dovoluje centralizovat na jedno místo veškeré informace o všech dílčích součástech náboru jako jsou: nabídky práce, uchazeči, životopisy a pohovory. Dále umožňuje jejich správu a podává nám podrobné informace o jejich aktuálním stavu v rámci jejich životního cyklu.
Je to vlastně obdoba CRM systému pro podporu práce se zákazníky, pouze se orientuje na uchazeče. V tom nejmodernějším pojetí bývá však tato podobnost ještě více zdůrazňována. V dnešní době je totiž pro úspěch na poli náboru nutností změnit přístup k uchazečům a začít o ně aktivně pečovat jako o zákazníky.
Zavedení ATS je jedním za základních kroků v procesu digitalizace HR aktivit, bez níž úspěšný nábor ve větším měřítku nebude možný.
Nyní tedy víme, co ATS je, ale co konkrétně takový systém umí? Jde pochopitelně o funkce, které řeší jednotlivé kroky a činnosti v procesu náboru. Nabízené systémy se liší v tom, kolik z těchto funkcionalit nabízí a jak je mají řešeny (od použité technologie až po logické uspořádání).
Z pohledu výše zmíněných funkcionalit bychom se neměli ptát pouze “Jak toto ATS podporuje a vylepšuje naše současné aktivity v rámci náboru?”, to by byl jen částečný pokrok. Velkou příležitostí při používání ATS je možnost začít dělat věci, které “manuální” způsob, nebo způsob, kdy na každou dílčí činnost používáme jiný nástroj, neumožňují. Dobrým příkladem jsou veškeré aktivity dovolující automatizaci - např. hromadné a automatické rozesílání emailů s pozvánkou všem uchazečům, kteří byli vybráni na pohovor. Zavedení ATS by nábor ve vaší firmě mělo posunout o velký krok kupředu ne jen urychlit současné procesy.
Dalším důležitým aspektem, kromě funkcionalit a technické stránky obecně, je odborná úroveň řešení. ATS by měl v sobě kombinovat moderní technická řešení a odborné dovednosti a zkušenosti recruitérů. Celková kvalita záleží na těchto dvou pilířích. Úroveň ATS většinou záleží na tom, z které z těchto dvou oblastí vzešla prvotní idea pro tvorbu daného ATS. Existuje totiž řada ATS, které jsou technicky propracovaná ovšem chybí jim kvalita v odborné části. Ty byly většinou vyvinuty IT specialisty. Naopak, je řada systémů, které výborně pokrývají odborné potřeby recruitéra, ale technicky jsou zaostalé nebo těžkopádné. Ty byly naopak většinou vyvinuty lidmi z HR. Oba extrémy jsou pochopitelně špatně.
Jednoznačným kritériem je pak usnadnění práce. To se týká především rutinních a opakovaných úkolů, které může systém udělat za vás, nebo hromadného provádění mnoha podobných úkonů v jednom kroku (např. zamítnutí vybraných uchazečů jedním kliknutím následované automatickým vygenerování personifikovaného emailu).
Do oblasti usnadnění práce patří i snadný přístup k datům a statistikám - uživatelé ATS nemusí nic počítat, kontrolovat a porovnávat pomocí jiných nástrojů jako je například Excel. ATS by mělo nabízet základní statistiky přímo v sobě a nabízet je v relevantním kontextu (např. statistika shlédnutí inzerátu s nabídkou práce v čase se zobrazí v přehledu pro daný inzerát).
Občas opomíjenou, ale velice podstatnou součástí hodnocení jakéhokoliv systému, by měla být jeho intuitivnost a uživatelská přívětivost. Recruitéři budou v ATS trávit poměrně hodně času a budou provádět mnoho úkonů, proto každá malá nesourodost v logice nebo každé zbytečné kliknutí, nám v delším časovém horizontu může začít vadit a znepříjemňovat práci. Do této kategorie patří už i samotný vzhled systému - nezapomínejte, že v něm budete trávit hodně času a práce se systémem vás musí bavit.
Někdo může oponovat, že k většině výše zmíněných funkcionalit existují “ruční” nebo poloautomatizované alternativy, typicky nástroje sady MS Office. Ano, určitě existují, protože recruitéři tyto aktivity prováděli a provádějí i bez ATS. Otázkou ale je, jak efektivní tyto alternativy jsou, že? Pokud například musíte všem uchazečům odpovídat ručně z Outlooku a na někoho zapomenete po dobu dvou týdnů a nebo úplně, můžete se chlácholit, že se tolik nestalo, že to byl jen jeden uchazeč. Ale přitom jste mohli propást skvělý talent, který mohl posunout výrazně vaši firmu, nebo poškodit dobré jméno vaší firmy jako zaměstnavatele tak, že se další lidé, kteří měli původně zájem odpovědět na vaši pozici, si to rozmysleli, protože jejich známý se s nimi podělil o negativní zkušenost.
Častým argumentem proti zavádění ATS do firem bývá pořizovací cena nebo nutnost přeškolení. V této souvislosti je potřeba dát si na jednu misku vah to, co “ušetříte” za pořízení ATS a školení a na druhou misku vah to, co vás stojí neustálé neefektivní plýtvání zdroji na obsazování těch samých pozic, nemožnost dalšího rozvoje firmy díky neschopnosti přilákat vhodné kandidáty a profesionální stagnace zaměstnanců podílejících se na náboru. Mělo by to být snadné rozhodnutí…
“Candidate experience” je termín, který se vztahuje ke kvalitě procesu náboru z pohledu uchazeče, jinak řečeno, ke kvalitě jeho “zážitku”. Není to ale jen zážitek ve smyslu něčeho neobvyklého, i když určitý “wow efect” (např. poukázka na slevu pro všechny neúspěšné uchazeče) dokáže určitě zážitek uchazeče umocnit.
Musíme být k sobě upřímní a konstatovat, že HR je v drtivé většině jedním z nejvíce zaostávajících oddělení ve firmě, co se týká digitalizace a používání smart technologií.